14.11.2021

Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

Ježíš řekl svým učedníkům: „V těch dnech, po velkém soužení, se zatmí slunce a měsíc přestane svítit, hvězdy budou padat z nebe a hvězdný svět se zachvěje.
A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. Potom pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe.
/Mk 13,25-27/

Nikoli strach, ale naděje na příchod Jeho království. Ať se děje cokoli, vědomí jeho příchodu mě má 
probouzet k činnosti!

1. čtení Dan 12,1-3
Kniha Daniel pochází asi ze 2. stol. př. Kr. a patří mezi nejmladší ve Starém zákoně. Má více částí, 
poslední z nich má charakter eschatologický. V jejím samém závěru (12. kap.) se mluví o příchodu 
posledního dne, v němž zazáří vítězství spravedlivých. Na tento text navazuje i dnešní evangelium.
Žalm 16
Nejen, že se Hospodin již zde stará o své věrné, ale už Starý zákon vyjadřuje naději na život po smrti. 
Tuto naději neseme i my. Bůh nám chce dát život, život věčný!
2. čtení Žid 10,11-14.18
Pokračujeme v četbě listu Židům, který obhajuje a vysvětluje Ježíšovo kněžství. Zásadní je dnešní 
výpověď, že Ježíš přinesl jedinou oběť. Již žádná jiná oběť – ani naše, ani Boží – není třeba 
k vykoupení! Jeho obětí jsme „dokonalí“ – můžeme přistoupit k Bohu.
Evangelium Mk 13,24-32
Dnešním textem se loučíme s Markovým evangeliem, které jsme po celý rok četli. Třináctá kapitola je 
eschatologickou řečí (o posledních věcech). Po tomto textu se již vypráví o událostech Velikonoc. 
Důležitý je výrok: „Lidé uvidí Syna člověka přicházet“ (13,26). Ježíš je Syn Boží. Kdo vytrvá ve 
zkouškách do konce, uvidí ho na vlastní oči.
www.vira.cz