2.10.2022

Potom můžeš jíst a pít ty.

Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‘Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.’
/Lk 17,10/

Přiznat si, že jsme služebníci neužiteční, nám nedělá problém. Ovšem můžeme si to říci až tehdy, kdy 
jsme udělali všechno, co jsme měli!

1. čtení Hab 1,2-3; 2,2-4
Habakuk vystupuje před rokem 597 př. Kr., kdy Judsko prožívalo již deset let ohrožení od Babyloňanů. 
První část knihy se skládá z Habakukových otázek Bohu a Božích odpovědí. Poslední věta naší 
perikopy je zcela zásadní argument v textech Nového zákona (Řím 1,17; Gal 3,11; Žid 10,38). Hebrejské 
slovo „emuná“ znamená „věrnost“, ale i „víru“ a odvozuje se od něj i slovo Amen.
Žalm 95
Nezatvrdit srdce je zásadní podmínka, aby člověk mohl vidět velké Boží skutky. A jedině tak může 
chválit Boha.
2. čtení 2 Tim 1,6-8.13-14
Pokračujeme v četbě pastorálních listů. Timoteus byl spolupracovníkem svatého Pavla a později 
biskupem v Efezu. V textu narazíme na poznámky k tehdejší praxi církve, jako bylo vzkládání rukou 
v rámci biskupského svěcení či chápání víry jako svěřeného pokladu, tedy čehosi tradovaného – 
předávaného. 
Evangelium Lk 17,5-10
V předchozích textech nedělních evangelií se mluvilo o bohatství (Lk 16). Jde nejen o to být nespoutaný 
majetkem, ale k dosažení Božího království je třeba odpouštět (verše 3-4), věřit a s vírou jednat (verše 
5-6), ale také mít pravdivé povědomí, kým jsme my a kým je Bůh (verše 7-10).
www.vira.cz