10.12.2023

Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh.

Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst!
/Iz 40,9/

Útěcha celého národa dokázala pozvednout sebevědomí. Nepatříme občas my, lidé novozákonní, k těm, kteří spíš deptají? Nevězí za tím nedostatek víry v toho, který již přišel? Pak se nedivme, že nikoho neoslovíme.

1. čtení Iz 40,1-5.9-11
Čteme začátek tzv. Deuteroizaiáše ze 6. stol. př. Kr. Izraelité byli zdecimovaní, v babylonském zajetí, daleko od domova, který byl v troskách. V této atmosféře se Bůh skrze proroka pokusil vykreslit skleslému lidu záchranu podobně, jak by to dnes učinil režisér ve velkolepém filmu: po mnoha dramatických událostech přichází záchrana!
Žalm 85
Zaslíbení pokoje zůstává platné i dnes. Prosme o něj.
2. čtení 2 Petr 3,8-14
Druhý list Petrův patří k nejmladším textům Nového zákona, odráží atmosféru mezi křesťany. Čekali, že Ježíš přijde jen pár let po zmrtvýchvstání. Nepřišel, a tak se ptají proč. Autor vykresluje konec světa pomocí tehdejší představy o vesmíru. Přes dobovou představu světa zaznívá podstatné: Pán přeci přijde.
Evangelium MK 1,1-8
Marek otevírá své evangelium vystoupením nového proroka – Jana Křtitele kolem roku 30 po Kr. Jan je vylíčen jako nevšední, strhující postava. Je to čas nabitý očekáváním příchodu mesiáše – krále, který Izraele vysvobodí. Jan upřesňuje, kdo tento zaslíbený bude.
www.vira.cz