18.2.2024

Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.

Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.
/Gn 9,11/

Kdykoli se podívám na duhu na obloze, mohu vzpomenout na Hospodinovo laskavé jednání a snahu o naši záchranu. Naplnění času a blízkost Božího království kéž prožívám letos opravdověji!

1. čtení Gn 9,8-15
Příběh o potopě v sobě nese zásadní sdělení: Všichni lidé propadli hříchu. Bůh má moc člověka zcela vyhubit. Ale toto řešení Bůh nevolí! Naopak hledá šanci, jak lidstvu pomoci. Výrazem toho je smlouva s celým živým stvořením.
Žalm 25
Žalm odpovídá na 1. čtení, je vyznáním naděje i víry. Věříme v milosrdného, odpouštějícího Boha. Proto v něho s důvěrou skládáme svoji budoucnost.
2. čtení 1 Petr 3,18-22
Svatý Petr povzbuzuje křesťany, aby byli připraveni hájit svoji víru před druhými a nebáli se pomluv a hanobení, či dokonce utrpení. Vždyť sám Pán trpěl. A tak vyjevuje podstatný článek křesťanské víry, totiž Kristovou smrtí byli ospravedlněni i ti, kteří zemřeli před Kristem.
Evangelium Mk 1,12-15
Marek začíná evangelium krátkými zmínkami: o Janu Křtiteli, Ježíšově křtu, pokušení na poušti a připojuje krátkou shrnující zprávu o počátku jeho činnosti.
www.vira.cz