17.3.2024

Tu se ozval hlas z nebe: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“

Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav své jméno!
/Jan 12,27-28/

Ježíšův smutek byl oprávněný. Z nepochopení. Kéž mu to naše vnímavé srdce vynahradí. Kéž se nechám jeho láskou (na kříži!) přitáhnout.

1. čtení Jer 31,31-34
Prorok Jeremiáš doprovází tragické roky před pádem Izraele do Babylonského zajetí (586 př. Kr.), které proběhlo ve dvou vlnách. Náš text spadá do období po první vlně. Izrael je konstituován jako lid mající s Bohem smlouvu. Porušením smlouvy přestává dokument platit a Bůh odstupuje od ochrany. Izrael ale porušuje smlouvu téměř nepřetržitě. Může tento stav Bůh změnit?
Žalm 51
Kající žalm je modlitbou krále Davida (kolem roku 1000 př. Kr.), který zhřešil. Ale je i modlitbou kajícníka reflektujícího události, od nichž se odvíjelo první čtení. Vyjadřuje nejen lítost, ale i víru v Boží milosrdenství.
2. čtení Žid 5,7-9
Autor listu usiluje povzbudit čtenáře k návratu k podstatě víry. Čteme velmi obtížný text. Ježíš jako nový velekněz přináší oběť, která nám otevřela cestu k Bohu (4,14-16). Následují argumenty dokazující, že Ježíš je pravý velekněz (5,1-9). Klíčový je pak pojem Kristovy poslušnosti (věrnosti).
Evangelium Jan 12,20-33
Týden před Velikonocemi vjíždí Ježíš do Jeruzaléma. Druhého dne se setká s řeckými poutníky („pohany“). A právě zde zaznívá pojem „přišla hodina“, který vyjadřuje jedno z tajemství Janova evangelia (srov. rozhovor v Káně Galilejské, Jan 2). Ježíš ví, co ho čeká, ale také ví, jak zásadní je projít touto hodinou záchrany.
www.vira.cz