17.10.2021

kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech

K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“
Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“ 
                                            (Mk 10,35-37)

Nepronikla touha po obsazování předních míst do instituce Církve? Kristus dává opačnou cestu: nezištná služba, kterou on sám dovedl k dokonalosti, má být znakem těch, kdo se hlásí k církvi.

1. čtení: Iz 53,10-11
Čteme část tzv. čtvrté písně o trpícím Služebníku. Liturgie vybrala verše, které hovoří o „zástupné“ úloze Služebníka. Tato tajemná postava není ani autor, ani prorok, snad lze myslet na perského krále Kýra, který osvobodil Izraele z babylonské poroby. Teologie ve Služebníkovi spatřuje Mesiáše Nové smlouvy.
Žalm: Žl 33
Bůh jedná někdy podivuhodným způsobem jak v Písmu či dějinách, tak i v našich vlastních životech. Můžeme se připojit k žalmistovu obdivu Božích cest, které vedou k naší záchraně.
2. čtení: Žid 4,14-16
Čteme jeden z klíčových textů Nového zákona. Autor povzbuzuje čtenáře, aby pozorně četl následující výklad o podstatě Kristova kněžství. Podle Starého zákona jen velekněz mohl vstoupit v chrámě do velesvatyně před Boha a prosit za lid. Ježíš vstoupil do jiného chrámu – do samého nebe, aby se za nás přimlouval. On daroval sám sebe jako oběť. Výklad se tedy bude týkat především naší záchrany!
evangelium: Mk 10,35-45
Ježíš jde do Jeruzaléma vstříc potupnému ponížení smrti na kříži. Učedníci to však zatím stále nechápou, jak dosvědčuje i jejich prosba o čestná místa. A tak Kristu nezbývá, než je znovu poučit o pravém „žebříčku hodnot“: sloužit druhým skrze sebedarování.
www.vira.cz