Lk 24,13-35 Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,
14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. 15A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali. 17Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“ 19On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, 20naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. 21A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo. 22Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu 23a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ. 24Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“ 25A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! 26Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“ 27Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. 29Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi. 30Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. 31Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům. 32Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě. 34Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“ 35Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
Jen pomalu a těžkopádně si nechávají emauzští učedníci „mluvit Ježíšem do života“. Ježíš sám jim vytýká jejich váhavost uvěřit. Když se postupně zase on sám stane středem jejich života, zvou ho, aby zůstal s nimi a jsou s to jej poznat při lámání chleba. Pozvi dnes Ježíše, aby se on sám znovu stal středem tvého života. Ne Tvé starosti, Tvůj smutek, Tvá beznaděj, rezignace, ne Ty sám, ale Ježíš.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.