Denní zamyšlení s Písmem

6.10.2019

6. 10. 2019 0:00
Rubrika: Nezařazené

„Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice…“


„On (Ježíš) odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: „Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře“, stalo by se to.“              /Lk 17,6/
 

V zrníčku je život. A ten má dar růst, zrát a prorazit si cestu ke světlu i mezi kameny a hrubší půdou. Tak jako víra. I když je nejdříve drobná, postupně zraje a roste. Ale je třeba se o ni, podobně jako o zrnko, poctivě starat.
 

1. čtení: Hab 1,2-3;2,2-4
žalm: Žl 95
2. čtení: 2Tim 1,6-8.13-14
evangelium: Lk 17,5-10

Zobrazeno 895×

Komentáře

Matonick

V 17. kapitole Lukáš píše o Ježíšově výroku o víře. Tolikrát jeho učedníci ho slyšeli chválit víru těch, kdo žádali uzdravení. Nyní, když dostali úkol jít a hlásat evangelium, cítili bolestný rozpor mezi posláním a malostí vlastní víry. Tato prosba vytryskla z hloubi jejich srdce: “Dej nám více víry!“ Ale právě i tak malá víra jako zrnko hořčice stačí na zázraky. A učedníci přece víru mají. Vždyť to, že se obracejí na Ježíše, prosí o víru – to přece znamená , že ten ždibíček víry, který bohatě stačí na konání divů, mají. A Ježíš jim říká – To je dost. To vám stačí. Teď jde o to, co s tím uděláte. I s tím málem, nebo právě v tom málu víry, které máme, můžeme dělat divy. Nepotřebujeme víc, jde o to zužitkovat to dostačující málo, které máme.

Matonick

Patří k povaze víry, že je malá. A že právě malá víra dělá divy. Velkou víru mají možná hrdinové z pohádek. Dej nám více víry! Možná by se nám všechno dařilo. To by bylo super. Možná by nás obdivovali. Ale možná to tak Pán Bůh nechtěl. Možná nechtěl žádné superhvězdy víry, možná chtěl jen obyčejné služebníky, co se snaží vyjít s málem. Možná chce ty, kdo nebudou chtít být něčím víc, ale prostě budou plnit ten úkol daný na počátku při stvoření – starat se o svěřenou zahradu života.

Matonick

Dnes při kázání o víře vyslechneme v kostele kromě jiného, co o víře řekl jeden opat kostelníkovi: Jsou lidé, kteří věří na Boha, kteří věří v Boha a nakonec ti, co věří Bohu. Na Boha věří ti, co říkají, že nad námi něco je. V Boha věří ti, kdo ví, že s onou vyšší mocí je potřeba v životě počítat a snaží se získat Boží přízeň, aby jim Bůh pomáhal a plnil jejich přání. Ale skutečně věřící jsou ti, kdo věří Bohu. Ti, kdo pochopili, že Boha si nemusí nijak získávat, protože Bůh je na naší straně, miluje nás a myslí to s námi dobře. A že šťastnými se staneme ve chvíli, kdy ho přestaneme úkolovat a začneme plnit jeho vůli. Skutečně věřit Bohu, znamená, že se necháme vést Jeho Duchem v myšlenkách, slovech i skutcích.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka