14.4.2020

Dvacátá kapitola dnešního Janova evangelia dokumentuje vznik a růst víry prvních učedníků v Ježíšovo vzkříšení (srov. Jan 20,1-10 - „Slovo na den“ 12.4.2020 ke slavnosti ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ a též komentáře k zamyšlení nad Pláčem Marie Magdaleny… včera 13.4. 2020). Po nalezení prázdného hrobu , u něhož se už můžeme setkat se zárodkem víry učedníka Jana, nás dnešní verše seznamují s druhým stadiem - s prohloubením víry ve Vzkříšeného prostřednictvím toho, co osobně prožila Marie Magdalena. Od viditelných znamení Ježíšovy nepřítomnosti v hrobě, můžeme přejít k jeho živé přítomnosti, do níž má každý učedník vstoupit ve světle víry v Ježíše.

Úryvek sestává ze dvou částí: a) Marii se zjevují andělé (v. 11-13); Marii se zjevuje sám Ježíš (v.14-18). Marie poznává svého Mistra (Rabbuni! v. 16) a Ježíš ji pověřuje, aby zvěstovala ostatním učedníkům, že skutečně vstal z mrtvých. Marie je proto vzorem zralé víry, která vede člověka k misijnímu působení a k evangelizaci: „Šla a zvěstovala učedníkům: Viděla jsem Pána – a toto že jí řekl“ (v.18). Ježíšovo setkání s Marií Magdalskou a poselství, které Marie předala bratřím, obsahují hlubokou zvěst pro Ježíšovy učedníky všech dob: PÁN JE ŽIVÝ a každý z nás jej má hledat prostřednictvím putování víry – s jistotou, že když vykoná to, co je v jeho silách, Pán mu jistě vyjde vstříc a dá se mu poznat. A Pán se nám opravdu zjevuje. Ve společenství Jeho církve a v jejích svátostech.