4.4.2020

Prorok Ezechiel myslí na budoucnost, na znovu-vybudování Izraele, na nový chrám, v němž se budou opět konat bohoslužebné obřady ve vší slávě. Ezechiel se usadil v blízkosti nejpočetnější hebrejské komunity. Jeho dříve pronášené výtky byly nahrazeny útěchou a povzbuzením. Ezechiel ohlašuje, že se Izrael vrátí z vyhnanství (v. 21) a pod vedením jediného krále (v. 22.24) se sjednotí do jediného národa. Celý národ nalezne odpočinek v zemi svého Boha , kde je mír a hojnost , pokud se očistí od modloslužby a navrátí se k poslušnosti jediného Boha. Na tomto Božím působení všichni poznají, kdo je pravým Bohem.

„Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi, dám jim ji a rozmnožím je a v jejich středu zřídím svou svatyni navěky. Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem. I poznají pronárody, že já Hospodin jsem ten, kdo posvěcuje Izraele, až má svatyně bude navěky v jejich středu.“ ( Ez 37,26-28). Ve Starém zákoně je židovský národ označován jako Boží církev. V Novém zákoně se Církev nazývá novým Božím lidem – ve vztahu ke starému Božímu lidu, jímž je Izrael. Ježíš Kristus je naplněním Zákona i proroků a Církev, jakožto společenství s Kristem. Odhoďme všechny bůžky,pokud se jim klaníme, abychom Jím mohli být do Božího lidu zahrnuti.

Ezechiel byl kněz. Jeho proroctví oplývají četnými odkazy na bohoslužbu, v níž se klade důraz na víru v jediného Boha.
Bůh si ho povolal do prorocké služby (srov. Ez 3,15) pět let po první velké deportaci národa do Babylonie v r. 598 př. Kr. Tam vládne fascinující kult bohů. Podle Božího povolání se Ezechiel stává strážcem lidu odvedeného do vyhnanství (srov. Ez 3,17), protože právě „pozůstatek“ tohoto lidu bude volán zpět ke zbudování nového Izraele (srov. Ez 11,14-17).
Nový Izrael dnešní doby, který putuje a vyhlíží věčné město, které má přijít Žid 13,14), se nazývá Kristovou církví. V ní se všechny překážky ke sjednocení všech křesťanů mezi sebou navzájem a mezi nimi a Bohem daří postupně odstraňovat.