7.4.2020

Ve včerejším úryvku z knihy Izaiáše se nám v popisované postavě Hospodinova Služebníka zjevil obraz Ježíše Krista, který dokáže osvětlit hluboké vztahy mezi lidmi a Bohem a mezi sebou navzájem. On je světlo! Také dnes Izaiášova slova předznamenávají zprávu podanou evangelistou Janem o blížící se zradě Ježíšova učedníka Jidáše. Mělo k ní dojít v den, který někteří nazývají jako „škaredá středa“ podle Jidášova výrazu , který se na Ježíše „mračil (škaredil)“ a nabídl velekněžím, že za peníze Ježíše zradí. Jako odměnu dostal 30 stříbrných, které se staly symbolem zrady stejně, jako on sám.

Toho večera, dříve než usedli k hostině, nalil Ježíš vodu do umyvadla, vzal ručník a začal svým učedníkům umývat nohy. Ježíš přitom naznačil , že se loučí a že už brzy zemře. „Ne všichni jste čisti." (Jan 13,11). Jeden z vás mě zradí.” řekl jim. Potom se Jan zeptal: “Kdo je to?” “Ten, který si se mnou namáčí chléb v míse,” odpověděl mu Ježíš. Právě v té chvíli ponořil Jidáš svůj kousek chleba do mísy. „Co máš učinit, učiň hned,” řekl mu Ježíš. Jidáš vstal a odešel do temné noci a zradil. Až do této chvíle mohl Jidáš činit po¬kání. Když však odešel od svého Pána i od ostatních učedníků, rozhodl o sobě s konečnou platností.

Překročil po¬slední hranici. Učedníci, jako i my dnes, měli o čem přemýšlet. Mohli obdivovat Boží trpělivost a milosrdenství vůči člověku, který se dopustil hrozného hříchu. Ježíš znal Jidáše od samého začátku, a přesto mu umyl nohy. Zrádce měl do¬konce tu přednost, že se mohl spolu s Kristem účastnit památné večeře. Spasitel se s neskonalou trpělivostí vše¬možně snažil. Chtěl ho přivést k pokání a očis¬tit od hříchu. Učedníci čas¬to chybovali a mýlili se, a právě proto jim Kristus nohy umyl. Všechny kromě jediného tím přivedl k pokání. Jejich ústům a duším jsou určeny vybrané dnešní verše žalmu 71 a naše odpovědi na ně.