On je odměňoval podle svého slitování, podle svého velikého milosrdenství.
Už nikdy o tobě neřeknou: „Opuštěná“. A nikdy o tvé zemi neřeknou: „Zpustošená“.
Všichni, kdo je spatří, rozpoznají na nich, že oni jsou to potomstvo, jemuž Hospodin žehná.
Hospodin mě pomazal, abych nesl radostnou zvěst pokorným, obvázal rány zkroušených srdcem.
Už nebudeš mít slunce za světlo dne, ani jas měsíce ti nebude svítit. Hospodin ti bude světlem věčným.
Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe.
Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.
Slova, která jsem ti vložil do úst, nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého potomstva.
Horlivě se ujme Hospodin své země a se svým lidem bude mít soucit.
Hospodin to však vidí a je zlé v jeho očích, že není žádného práva.